Čas na změnu značení se kráti - rozhovor s majitelem společnosti UniConsulting

„Společnosti si uvědomují, že kvalitní informace na výrobku nejsou jen pojítkem se spotřebitelem, ale také prvním a nejčastějším kontaktem dozorových orgánů s jejich výrobky," říká v rozhovoru pro Retail Info Plus Ing. Tomáš Čapek CSc., majitel společnosti UniConsulting.

Od 13. prosince letošního roku bude platné nové nařízení 1169/2011 upravující způsob označování potravin. Jsou na něj čeští výrobci a obchodníci připraveni?

Vaši otázku rozdělím na dvě podotázky. Jak jsou výrobci a obchodníci obeznámeni s tím, jak postupovat při plnění nařízení 1169/2011. Další otázkou je potom, jak skutečně pokročili v přípravách na tuto změnu.

Pokud se týká informovanosti odborné veřejnosti, je uvedené nařízení středem zájmu už od svého vzniku mezi lety 2008 až 2011. Po uveřejnění nařízení 25. října 2011 bylo jasné, že první povinnosti budou vyžadovány u výrobku uváděných do oběhu po 13. 12. 2014. Tato jistota odstartovala stupňující se zájem o konkrétní řešení. Úkolu informovat odbornou veřejnost se ujaly státní dozorové orgány, i orgány (EU) začaly vydávat tzv. odpovědi na otázky.

V součinnosti se státními orgány se do intenzivní informační vlny zapojily i organizace jako PK nebo SOCR. Svojí úlohu sehrály i poradenské organizace, které se snaží přeložit literu zákona do konkrétních řešení pro svoje klienty. Přes toto úsilí nejsou vydány zatím všechny zákonné normy (národní předpisy), které jsou nutné k řešení označování. K otázce připravenosti českých obchodníků a výrobců můžeme jen odhadovat v souvislosti s naší prací cca 40 % nově značených výrobků na trhu.

Hlavním důvodem je pravděpodobně vyčkávání na další zákonné povinnosti. Jako jeden z příkladů lze uvést dlouhé měsíce se vlekoucí vydání základní národní harmonizované normy v této oblasti, kterou je zákon 139/2014 Sb., který mění zákon 110/1997 Sb. o potravinách. Byl vydán až 18. 6. 2014.

V čem nastane nejzásadnější změna?

Nápadnou změnou bude zavedení minimální velikosti písma na etiketách v závislosti na největší ploše obalu. Nad 80 cm2 to bude už velmi slušných 1,2 mm, pro malé x. Vzhled obalů změní i nová pravidla pro označování alergenů – složky pocházející např. z pšenice, mléka nebo ryb budou muset být zvýrazněny (např. silně nebo podtržené). Na první pohled viditelnou položkou budou rozšířené informace o „výživových údajích" v tabulce na obale.

Povinná sedmička (energetická hodnota, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkoviny a soli) jistě potěší spotřebitele, kteří chtějí mít přehled o nutričně významných živinách. Další změny již nebudou tak nápadné. Jde např. o uvádění původu rostlinných tuků a olejů a údaje, zda byly ztuženy. Zavádí se povinnost výrazně označit tzv. analogy potravin, tedy potravin, které místo některé přirozené složky obsahují její náhražku.

Při prodeji chlazených výrobků by se měl spotřebitel dozvědět, zda byly vyrobeny ze zmrazeného polotovaru (např. cukrářské výrobky nebo maso). Pro spotřebitele je jistě vylepšení, že stejné informace jako na obalu výrobku musí nově dostat i před rozhodnutím, než potravinu koupí při tzv. prodeji na dálku (např. e-shop).

Bude nové značení pro spotřebitele opravdu znamenat lepší orientaci ve složení potraviny?

Lepší informace a orientace pro spotřebitele byl hlavní motiv, který tvůrci nových pravidel pro označování potravin sledovali. Co víme jistě, spotřebitel bude mít více informací, které by měly být lépe čitelné a uspořádány v „jednom zorném poli". Více informací však nemusí nutně pro každého znamenat lepší informovanost.

Některé informace budou klást větší důraz na znalost a orientaci spotřebitele v některých kategoriích na etiketě. Je pro každého jasné, co znamená „místo provenience" a jak se liší od „země původu", a víme vůbec, odkud potravina je, když název a adresa provozovatele potravinářského podniku uvedená na etiketě nesmí představovat ani jednu z výše uvedených kategorií?

Někoho může postrašit i dobře míněná informace o obsahu nanomateriálů u balené potraviny. Naopak se může spotřebitel dočkat také vypuštění některých údajů. V případě nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % nenajdeme jejich složení u zahraničních výrobků.

Alergiky bude zajímat nová povinnost ve stravovacích zařízeních. Obsluha je povinna na vyžádání poskytnout informaci o obsahu alergenů ve vašem pokrmu.

V čem vidíte z Vaší praxe největší problém z pohledu výrobce, resp. prodejce potravin?

Pro každého, kdo uvádí do oběhu potraviny značené podle nové legislativy, to znamená zvýšené náklady. Pokud pomineme likvidaci starých obalů, jde hlavně o zvětšení potřebného prostoru pro informace. U výrobků s menší gramáží je umístění textu podle nových pravidel nelehkým oříškem. Někteří výrobci museli přistoupit k omezení vícejazyčných textů, což v konečném důsledku znamená dražší obal. Více informací na obalu vyžaduje získání těchto informací od dodavatelů, kteří mohou být kdekoli na světě a nejsou vždy ochotní poskytnout údaje, které považují za svoje know-how. Nový zákon 139/2014 Sb, zpřísňuje i postihy za chybné značení z dosavadního stropu 3 miliony na 10 milionů. Největší problémy má výrobce, obchodník i další organizace, se zákonnými požadavky, které přicházejí příliš pomalu a nerespektují časy potřebné pro vývoj nového značení, jeho tisk a jeho zavedení do výroby. Všichni doufají, že dozorové orgány budou tento fakt akceptovat.

O které vaše služby mají v současné době obchodníci a výrobci potravin největší zájem?

Zvýšený zájem je v této chvíli pochopitelně o legislativní kontrolu značení potravin. Dále v poslední době sledujeme nárůst zájmu o externího manažera kvality. Výrobci potravin si v této době začínají plně uvědomovat výhody externí spolupráce u specializovaných činností, ať už je to úspora provozních a investičních výdajů, získávání špičkového know-how, ale především přenos veškeré odpovědnosti v oblasti systémů a hygieny na externího dodavatele. Co se týká obchodníků, situace je obdobná. Poptávku zaznamenáváme od category managementu, kde poskytujeme poradenství při výběru a nákupu sortimentu, po provádění auditů prodejen, kdy provádíme kontrolní a revizní činnost spočívající v kontrole dodržování standardů, procesů a pracovních postupů v rámci systémů, směrnic a interních pravidel, a to včetně zajištění činností BOZP. Zájem registrujeme i o externí auditory. Pro společnosti audit už neznamená jenom splnění povinnosti, ale pracují s výsledky nezávislých auditů velmi detailně. Tradiční zájem stále registrujeme o službu, která informuje společnosti o vhodném financování z dotačních titulů v souvislosti s jejich cíli. Pro tuto činnost zajišťujeme i kompletní servis.

Špatně uvedené údaje na obalech a etiketách bývají častým důvodem, proč výrobky „neprojdou" kontrolami dozorových orgánů. Nabízíte kontrolu a následnou opravu značení výrobků. Jaký je o tuto službu zájem?

 

Zcela jistě vlivem měnící se legislativy je o úpravu značení zvýšený zájem. Společnosti si uvědomují, že kvalitní informace na výrobku nejsou jen důležitým pojítkem se spotřebitelem, ale také prvním a nejčastějším kontaktem dozorových orgánů s jejich výrobky. Chybné značení vrhá špatné světlo na výrobce nebo obchodníka, který riskuje, že dozorové orgány budou jeho činnost prověřovat hlouběji. V drtivé většině je snaha výrobců i obchodníků značit podle pravidel. Nějvětší boj ve znění textů na etiketách probíhá s marketingem společností. Možnosti marketingových informací jsou v posledním období legislativou omezovány a brend manažeři mají pocit, že nemohou výrobek podle svých představ spotřebiteli řádně představit.

Kvalita potravin je mediálně vděčné téma. Jak vnímáte problém (ne)kvality potravin z pohledu firmy, která se zabývá audity a správnou hygienickou praxí?

Kvalita potravin je opravdu vděčné téma, ale mužeme jedním dechem také přidat další přívlastky, zneužívaná, zpolitizovaná, nepochopená. Těžko se s tímto tématem poperu v krátké odpovědi. Kvalita je multikriteriální parametr, který v sobě skrývá hygienické, nutriční, technologické, senzorické, bezpečnostní parametry a signalizuje nám vlastně užitnou hodnotu potraviny. Pokud prohlásíme výrobek za nekvalitní, nemusí ještě odporovat legislativě a pro určitou skupinu konzumentů může mít užitnou hodnotu, kterou očekávají. Nekvalitní výrobek, který není možné uvádět do oběhu, je výrobek, který nesplňuje legislativní požadavky. Legislativa z uvedených parametrů kvality řeší pouze některé, převážně pouze hygienu a bezpečnost výrobku. Velmi dobře se ptáte na pojem správná hygienická praxe a já dodám i správná výrobní praxe. To je vlastně doporučení odborníků specialistů z jednotlivých oborů potravinářské výroby, jak by měly vypadat hranice parametrů kvality a jak jich ve výrobě dosáhnout.  Audity, které provádíme, prověřují také shodu parametrů kvality odpovídající v první řadě legislativě, dále správné výrobní a hygienické praxi, specifickým požadavkům výrobce a jeho odběratelů, případně požadavkům vyšších potravinových standardů jako je IFS 6 nebo FSSC 22000. Kvalita může být různá, a přesto mohou být výrobky uváděny do oběhu, pokud odpovídají platné legislativě a je její úroveň přiznaná spotřebiteli - tedy nezakrytá, neboli nefalšovaná. Pokud bych se měl rozhodnout, kdo má na kvalitu potravin největší vliv, je to spotřebitel.

Do portfolia služeb firmy patří i posouzení vhodnosti obalových materiálů. Jsou problematika vlivu obalů na potravinu a případná rizika s nimi spojená častým tématem?

Vliv obalů na potravinu je samostatná kapitola, upravená zvláštními předpisy EU zvláště nařízením 1935/2004. U každého obalového materiálu je prováděna kontrola nezávadnosti završená  vystavením certifikátu na základě migračních testů. V naší praxi se nesetkáváme často s tím, že by výrobci potravin měli s touto oblastí potíže. Nejčastěji bývají překročeny některé limity látek, které fungují v umělých hmotách jako měkčidla např. ftaláty. 

Na závěr se ještě vraťme k legislativě. Na jaké další změny se mají výrobci a prodejci potravin začít připravovat?

 

Téměř současně s novými pravidly označování balených potravin přichází i rozsáhlá novela zákona o potravinách. Zásadní změny přinese především maloobchodům, kde přibudou další povinnosti s označováním nebalených výrobků na obslužných úsecích, kde byly informace dříve pouze na vyžádání spotřebitelem. Změny se budou týkat také výrobků tzv. zabalených (v zázemí obchodů). Budou vydány ještě další národní předpisy, které budou tyto povinnosti upravovat. V závislosti na zákoně 139/2014 Sb. o potravinách, budou v druhé polovině tohoto roku vycházet všechny komoditní vyhlášky, které přinesou další změny ve značení případně v podmínkách pro výrobce. Novinky se týkají i stravovacích zařízení, kde získaly kompetence pro kontrolu další dva dozorové orgány, a to SZPI a SVS. Další úpravy národní legislativy nás čekají vzhledem k harmonizaci s novými evropskými předpisy.


 


Další novinky »